Sluneční záření je nevyčerpatelný zdroj energie, který dopadá na zemský povrch každý den. Moderní fotovoltaické elektrárny ho umí přeměnit v čistou elektřinu bez emisí, bez hluku a pohyblivých částí. Pro průmyslové areály, výrobní haly i střechy budov je fotovoltaika nejdostupnější cestou k vlastní energetické soběstačnosti. Panely osazujeme pouze tam, kde nedojde k narušení architektonické rázu a krajiny.
O solární energii
Výkon solární elektrárny závisí především na ploše a kvalitě panelů, jejich orientaci a sklonu vůči slunci a místních klimatických podmínkách. Klíčovou roli hraje také střídač, který přeměňuje stejnosměrný proud z panelů na střídavý proud použitelný v síti. Bateriové úložiště umožňuje ukládat přebytky energie vyrobené během dne a využívat je později – například v noci nebo při zatažené obloze, čímž výrazně zvyšuje podíl vlastní spotřeby.
Osazujeme fotovoltaikou vlastní průmyslové areály a budovy, provozujeme 6 solárních elektráren a pokračujeme v rozšiřování portfolia. Každá střecha, která vyrábí vlastní elektřinu, snižuje závislost na vnějších dodavatelích a náklady na provoz.
Moderní solární elektrárny
Jak funguje solární elektrárna
Proč solární energie
Nejčastější otázky, fakta a mýty
Průmyslové objekty a sklady jsou pro fotovoltaiku ideální. Velké ploché střechy nabízejí dostatek prostoru pro instalaci, a přitom zůstávají nevyužité. Klíčem k návratnosti je vlastní spotřeba — čím více elektřiny firma spotřebuje přímo z panelů (a ne ze sítě), tím rychleji se investice vrátí. Provoz ve dne, stabilní odběr strojů, klimatizace nebo osvětlení přirozeně kopírují dobu největší výroby. U komerčních a průmyslových objektů se při dobře nastavené instalaci pohybuje návratnost typicky mezi 5 a 9 lety, přičemž panely fungují 25–30 let.
Máte v zásadě tři možnosti. Přebytky lze ukládat do bateriového úložiště a využít je večer nebo v noci. Pokud úložiště nemáte nebo je plné, elektřina odchází do distribuční sítě — za ni dostanete od obchodníka s elektřinou tzv. výkupní cenu. Třetí cesta je sdílení elektřiny v rámci energetického společenství, kdy přebytky putují k jinému odběrnému místu ve skupině. Nejefektivnější je samozřejmě co nejvyšší vlastní spotřeba — výkupní ceny jsou zpravidla nižší než cena elektřiny ze sítě, takže každá kilowatthodina spotřebovaná přímo má nejvyšší hodnotu.
Výroba v zimě klesá, ale nepadá na nulu. Panely pracují při jakémkoli denním světle — stačí i oblačný den, i když s nižším výkonem. Zimní měsíce přinášejí kratší dny a nižší úhel slunce, takže výroba může dosahovat 20–30 % letních hodnot. Na druhou stranu chladnější teploty panelům svědčí — fotovoltaické články pracují efektivněji v chladu než v letním vedru. Roční výroba se počítá jako celek: letní přebytky vyrovnávají zimní propad. Při návrhu systému vždy pracujeme s reálnými klimatickými daty dané lokality, takže výsledné číslo není překvapení.
Samotná fyzická instalace fotovoltaiky na průmyslové střeše trvá obvykle několik týdnů. Delší část procesu tvoří příprava — projektová dokumentace, žádost o připojení k distribuční síti a případné stavební povolení. Instalace není vhodná nebo možná tam, kde střecha nevyhovuje staticky, kde je orientace střechy výrazně odchýlená od jihu nebo kde stín od okolních budov či technologií pokrývá plochu po většinu dne. Každý projekt proto začíná technickým posouzením střechy a energetickým auditem spotřeby.
Bateriové úložiště je zařízení, které ukládá přebytečnou elektřinu z panelů a vrací ji v době, kdy panely nevyrábějí — typicky večer nebo v noci. Pro průmyslové provozy má úložiště ještě jeden důležitý rozměr: díky snižování špičkového odběru ze sítě umožňuje optimalizovat velikost jističe (rezervovanou kapacitu), a tím snížit fixní část účtu za elektřinu. Zda se baterie vyplatí, závisí na profilu spotřeby — tam, kde firma funguje i mimo denní hodiny nebo potřebuje energetickou rezervu, je přínos jasný. U čistě denních provozů je výpočet méně jednoznačný. Ceny baterií v posledních letech výrazně klesají, takže se ekonomika úložišť zlepšuje.
Kvalitní fotovoltaické panely jsou navrženy pro dlouhodobý provoz v exteriéru a certifikovány pro extrémní podmínky. Standardní panely odolávají kroupám o průměru 25 mm a nárazu větru odpovídajícímu rychlostem přes 200 km/h. Sníh se z nakloněných panelů zpravidla sám sesouvá nebo roztává díky teplu z provozu. Při výjimečně silném sněžení může dojít k dočasnému poklesu výroby, panel ale není poškozen. Statická zátěž sněhu je součástí výpočtu při návrhu uložení. Životnost panelů v běžných středoevropských podmínkách je 25–30 let — a výrobci to garantují výkonnostní zárukou.
Fotovoltaické panely jsou na konci životnosti plně recyklovatelné. Sklo, hliníkové rámy, měď a křemík se standardně zpracovávají ve specializovaných recyklačních zařízeních. V rámci evropské legislativy (směrnice WEEE) mají výrobci a dovozci panelů povinnost zajistit jejich zpětný odběr a recyklaci — provozovatel systém na konci životnosti neřeší sám. Materiálová recyklace dnes dosahuje přes 90 % hmotnosti panelu. Samotný konec životnosti přitom neznamená, že panel přestane fungovat — výkonnostní pokles je postupný a po 25 letech typicky dosahuje pouze 10–20 % oproti původnímu výkonu. Mnohé instalace pokračují v provozu dál.
